Sbohem... ! (verze 2)

22. ledna 2008 v 16:34 | Guestka |  dopisy o lásce
Je mi líto, že to všechno takto skončilo. Mým životem ses sice jen mihl jako létavice vesmírem, ale zanechalo to ve mně hluboké šrámy. Dal jsi mi něco, co mi už asi nikdo nedá - takový ten krásný pocit bezpečí, pocit, že ten koho miluji, miluje mě.
Všechna Tvá slova si budu do smrti pamatovat, i každé Tvé obětí. Milovala jsem Tě k smrti. Život bez Tebe jsem si nedokázala představit. Láska dělá z mála mnoho, ale začínala jsem mít pocit, že u nás to začíná být naopak.
Něčemu krásnému jsme oba naletěli, ale láska nesmí být založená na pochybách! Najednou jsem se začala bránit lásce i touze. Z této noční můry se budu ještě dlouho probouzet. Nechci, abys navždy odešel z mého života. Mám Ti snad povídat, že neunesu ztrátu Tvých očí, smíchu a že při každé vzpomínce na Tebe pláču?
Vím, že jsem moc zklamala i já Tebe, ale nechci, abychom se jen tak míjeli. Být sám a zamilován znamená najít slova dávno už ztracená. Mám strach, že už se v tomto životě nikdy spolu nesejdem.
Navždy Tvá ....
Autorka článku: Dieska [dies.blog.cz]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mám zrušit tento blog?

Ne!!
Jo!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama